Profesorka Hogenová nebo Karin Pospíšilová. 11 žen si odneslo Řád Elišky Přemyslovny za rok 2020

11.09.2020 18:08

Za účasti pražského arcibiskupa Dominika Duky a dalších významných hostí se uskutečnil 6. ročník předávání řádů Elišky Přemyslovny ženám, působícím v různých oblastech společenského života. Tak jako ve všech předchozích ročnících předával ocenění prezident Nadačního fondu Elišky Přemyslovny Augustin Karel Andrle Sylor.

 

Oceněnými v roce 2020 jsou

 

PhDr. Olga Walló

 Paní doktorka vystudovala filosofii a psychologii na Karlově univerzitě, od roku 1969 se však -ve stopách svého otce - věnovala tzv. autorskému dabingu, tedy specifické formě překladu audiovizuálních děl, snaze o plnohodnotný převod emoce. V době normalizace to byl jistý "útěk do výsostného řemesla" a také - v době, kdy kulturní kontakty byly omezeny na minimum - to byla cenná škola pro herce i režiséry.

Paní Wallo má za sebou snad tisíc titulů filmových i divadelních /namátkou Goethe, Ibsen, Shaw, Tenessee Williams, jedenáct Shakespearových her, ad.  

Paní Doktorka učila na DAMU a na FAMU, později na FAMO v Písku. Po sametové revoluci začala publikovat vlastní  literární tvorbu a do dnešního dne básnické sbírky a přes deset prozaických děl. Jako dobrovolnice-psycholožka pracovala v podpůrné organizaci onkologických pacientů a deset let pravidelně přispívala do časopisu Krásná paní.

Paní Walló také založila organizaci CADENA MAGICA, zapsaný spolek ,který se pod heslem "propojeni poezií" věnuje prezentaci básníků v jejich rodném jazyce.

 

Ludmila Kučerová

Paní Ludmila Kučerová je zdravotní sestra, která celý svůj život zasvětila pomoci jiným. Dlouhá léta pracuje v Charitě České republiky, kde pomáhala zakládat první ošetřovatelské týmy a jednotlivé pobočky Charity. Paní Kučerová má jasný a dlouhodobý cíl. Chce, aby pacienti mohli co nejdéle zůstat doma se svými blízkými, aby péče, kterou jim poskytují sestry a další pracovnice byla kvalitní a dostupná, a aby byli slušně zaplacení ti, kteří péče poskytují. A tomu podřizuje své kroky. Na podporu pacientů a zvýšení financí pro domácí péči spoluorganizovala různé kampaně např. „Doma je doma“, nebo nyní aktuální „Na vlně pomoci proti bezmoci“. Dlouhodobě se také stará o zlepšení podmínek sester a dalších pracovníků. Za zlepšení odměňování sester připravila spolu se svými kolegyněmi „stávkovou pohotovost sester v domácí péči.“ Ve svém úsilí byla a je úspěšná. V loňském roce se i díky její neúnavné práci podařilo prosadit významné navýšení peněz na domácí péči. Díky tomu může více pacientů zůstat doma a také sestry z domácí péče se tak po mnoha letech dočkaly výrazněji lepších pracovních podmínek a zvýšení mezd. Kromě práce ve prospěch jiných lidí paní Kučerová zvládla vychovat pět dětí a dnes už se těší z deseti vnoučat. 

 

Bohuslava Medunová

Původním povoláním učitelka ZŠ se již v této práci zaměřila na děti s poruchami učení a dalšími hendikepy. Těmto žákům paní Medunová umožňovala nadstandartní péči a prostor i mimo výuku, za což ji ocenila pedagogicko-psychologická poradna Kompas i samotné vedením školy a rodiče žáků.  Po ukončení 25 leté učitelské praxe  nastoupila v roce 2006 cestu soukromých masáží. Postupně se dopracovala k provádění masáží postiženým lidem, za kterými dojíždí domů i do zařízení. Tuto zkušenost paní Medunová pojala jako pomoc těmto lidem a provádí ji ZCELA ZDARMA. Její pomoc vychází ze srdce.Paní Medunová ale také organizuje   benefiční koncert v říjnu letošního roku, jehož výtěžek půjde na léčbu postiženým.    A také se ji podařilo vybavit několik sponzorských darů pro postižené. I za to jí patří řád Elišky Přemyslovny

 

Jaroslava Šamšová 

Paní Jaroslava ve zdravotnictví pracuje jako zdravotní sestra od roku 1976. Celý její profesní život je, jak sama tvrdí, přitahována náročnou prací. Po maturitě nejprve pracovala na ARO, po mateřské působila jako sestra v jeslích. Následně přešla na chirurgické oddělení v ambulantním provozu a později jako staniční sestra na chirurgickou JIP. Možná nejtěžší období však zažívá na onkologii FNKV, kde pracuje od roku 1997 z toho řadu let až do roku 2020 jako staniční sestra. Ani dnes však nezahálí, a ač v důchodovém věku pokračuje ve své práci v ambulantním provozu kliniky. Stále aktivně vyhledává možnosti k získávání nových poznatků v oboru a snažím se předávat mladším kolegyním své zkušenosti.

 

Prof. Anna Hogenová

„Bez hloubky člověk nikdy nemůže být u sebe samého, a jestli má mít život cenu, tak musí být z vlastního pramene,“ prohlásila v rozhovoru česká filosofka a  fenomenoložka Anna Hogenová. Paní profesorka vystudovala FTVS UK a FF UK  a dnes přednáší na Pedagogické fakultě UK, kde je zároveň vedoucí Oddělení filosofie a etiky, a rovněž na Husitské teologické fakultě UK, kde je zároveň vedoucí Katedry filozofie. Paní profesorka se zabývá se tématy jako pohyb, pravda jako neskrytost, tělo a tělesnost a filosofií sportu. Ve svých přednáškách se odkazuje především na Platóna, Descarta, Nietzscheho a Patočku. Mezi její učitele patřila filozofka Jaroslava Pešková nebo Zdeněk Svěrák. Ten ji, jak sama tvrdí, naučil hlavně lásce a zodpovědnosti ke slovu. Paní Hogenová vydala řadu odborných knih. Například: Bloudění jako úděl, Bytí a rozumění, Čas a sebepoznání, Čas jako problém, Fenomén domova a řadu dalších. I za toto ji náleží Řád EP

 

Mgr. Alžběta Šorfová

 se již skoro 30 let zabývá alternativními obory jako psychoterapie, regresní terapie, práce se světelnými systémy a dalšími. V letech 1993 až 1998 studovala na Universitě v Hannoveru  dějiny a germanistiku. Od roku 2000 do r. 2010 vedla poradenství pro rozvoj osobnosti, současně s tím pořádala přednášky a semináře. Smysl své práce vidí hlavně v tom, pomoci druhým najít svou životní cestu, naučit se pracovat na sobě a stále se vyvíjet. Z těchto důvodu spoluzaložila internetové vysílání Cesty k sobě.

 

MUDr. Jana Dominika Bohušová

 Paní doktorka vystudovala pediatrii na 2. lékařské fakultě v Motole. Jako lékařka pracovala deset let na dětském oddělení a neonatologickém úseku gynekologicko-porodnického oddělení v nemocnici ve Frýdku-Místku. V její životě však přišel zlom. Cesta paní doktorky k doživotním řeholním slibům byla složitá a vyžadovala vyřešení mnoha dilemat: vždyť milovala svoji profesi pediatričky na porodním sále, během deseti let práce zachránila život bezpočtu miminek, a přesto cítila povolání k životu v chudobě, čistotě a poslušnosti. Doživotní řeholní sliby do řádu Dominikánek složila nejprve tajně v roce 1988 a až po revoluci oficiálně. Během svého života pracovala kupř. jako asistentka biskupa v Hradci Králové. Nebo se starala o nemocného prezidenta Václava Havla  A od roku 2010 žije v Praze a pracuje na sekretariátu pražského arcibiskupa Dominika Duky, kde se stará o duchovní zázemí a praktické záležitosti.

 

Mgr. Npor. Olga Galašová

Během své služební kariéry prošla řadou funkcí v rámci pořádkové policie, až po současnou funkci vedoucího oddělení. Již od 90. let se vedle zpracování trestné činnosti všeho druhu zaměřovala na trestnou činnost, páchanou zejména na ženách a dětech, a to jak násilnou, tak i na případy zanedbání povinné výživy, kde dosahovala vždy velmi dobrých výsledků. Npor. Olga Galašová spolupracuje velmi úzce v oblasti domácího násilí s Bílým kruhem bezpečí a dále pak se sdružením Rosa – centrum pro ženy – z.s. kdy se obě tato sdružení zabývají ochranou a pomocí obětem násilných trestných činů a to zejména ženám a dětem. Její charitativní činnost přesahuje i služební rámec a je Dobrým andělem. Aktivně přispěla k vypsání sbírky ve prospěch kolegy – policisty, který po tragické dopravní nehodě zůstal sám s tříletým synem. Díky svému nasazení, přínosu a neutuchající ochotě získala v rámci pražské policie titul Lady roku 2010 (jedná se o prestižní ocenění v rámci pražské policie). Svým přístupem je dávána za vzor svým kolegům a především je respektovanou vedoucí. Sama „vychovala“ řadu policistů, kteří dnes úspěšně působí v policii. Je matkou dvou dcer (17 a 20 let), které obě vychovává ve stejnému duchu – pomoci bližním, respektu k člověku a pochopení pro oběti násilí. Je nositelkou několika resortních vyznamenání.

 

Mgr. Markéta Roberta Ševčíková OP (Opraem)

V předvečer osmnáctých narozenin vstoupila do České kongregace sester dominikánek svaté Zdislavy. Svůj řeholní život začala u sester ve Střelicích u Brna a Přes Prahu se následně vrátila do svého rodiště, do Jablonného v Podještědí, kde se společně se sestrou Františkou a bratry dominikány stará o poutní areál svaté Zdislavy. Před vstupem do kongregace pracovala postupně jako ošetřovatelka, kuchařka a pečovatelka, a nemocniční kaplanka. Sestra Roberta též vedla 20 let letního dominikánského tábora pro děti a mládež, vyučovala náboženství, pořádala kroužky vaření pro děti a studentky středních škol a poskytuje Masáže pro lidi z Jablonného a okolí. Sestra Roberta dnes vede Centrum pro rodiny svaté Zdislavy při klášteře dominikánů v Jablonném v Podještědí, které poskytuje prostor pro modlitbu, odpočinek, rekreaci, duchovní obnovu a povzbuzení návštěvníků, zvláště rodičů s dětmi

 

Bc. Květoslava FLUTKOVÁ, Dis.

Květoslava Flutková nastoupila k Městské policii v roce 2005 a setrvává v něm do současné doby. Před svým nástupem pracovala ve školství. Během své služební kariéry prošla řadou funkcí, v současné době je zařazena na funkci preventisty.Díky svému přístupu a zájmům je specialistkou na kriminalitu, páchanou na ženách. Touto se věnuje nejen v rámci pracovního zařazení, ale prakticky i v rámci svého běžného života. Květoslava Flutková zároveň v rámci svého působení přednáší témata, spojená se sexuálním násilím, páchaným na ženách a dívkách a to nejen pro odbornou, ale i nejširší veřejnost. Živě se zajímá rovněž o problematiku domácího násilí a jeho oběti. Tuto činnost velmi často vykovává i nad rámec svých služebních povinností. Je aktivní členkou společnosti Kiwanis International Česká a Slovenská republika, kde velmi aktivně pomáhá ženám, zapojeným do tohoto programu. Díky této své činnosti, která značně přesahuje její služební povinnosti, pomohla již desítkám žen a dětí a to bez nároku na odměnu. Ve stejném duchu pomoci, charitativního přístupu a snahy o propagaci problematiky násilí zejména na ženách a dětech, či ochrany životního prostředí vychovává i svoje děti.

 

Bc. Šárka Makaloušová, DiS

Paní Makaloušová v Domě pokojného stáří NADĚJE ve Vysokém Mýtě pracuje na pozici sociální pracovnice šest let. I přes své mládí dokáže skrze svůj laskavý, empatický a zodpovědný přístup zcela přirozeně spoluvytvářet vztah důvěry s klienty. Umí spolupracovat nejen s nimi, ale také s jejich rodinami, což nebývá vždy jednoduché. Její práce spočívá ve vedení rozhovorů o běžných, ale často také o velmi těžkých, osobních tématech, které naši klienti prožívají. S ohledem na jejich individuální potřeby pro ně následně vyhledává i zajišťuje volnočasové aktivity a programy. Dále se věnuje nutné administrativní činnosti a vedení sociální dokumentace. Vedení Domu Pokojného stáří si velmi cení schopnosti paní Makaloušové v oblasti spolupráce, flexibility a především laskavého, profesionálního přístupu ke klientům.

Mgr. Karin Pospíšilová

„Cokoliv stojí za to, aby to bylo uděláno, stojí za to, aby to bylo uděláno pořádně.“ To je motto Karin Pospíšilové, která před 15 lety zakládala dobrovolnické občanské sdružení Lékořice, jehož smyslem je psychosociální podpora pacientů a zpříjemnění jejich času tráveného v nemocnici. Toto sdružení dokonce získalo v roce 2013 ocenění Neziskovka roku. I přestože v jeho strukturách paní Pospíšilová již nepůsobí, projekt kráčí dál a funguje ve třech nemocnicích. Dnes paní Karin Pospíšilová vede organizaci Zlatá Rybka, která za pomoci soukromých donátorů plní přání vážně nemocným dětem v celé České republice.“