Olga Sommerová nebo Anna Srbová. Laureátky Řádu EP za rok 2019

30.09.2019 19:11

V kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla v Praze na Karlově se v pondělí 30.9. uskutečnilo 5. předávání Řádu Elišky Přemyslovny. Prezident Nadačního fondu Elišky Přemyslovny Augustin Karel Andrle Sylor předal řád vybraným ženám, které se pohybují v charitativní, kulturníc nbo sociální oblasti. Mezi oceněnými nechybí producentka Olga Sommerová, pracovnice Charity Anna Srbová, či zakladatelka hospicu Pavla Andrejkivová.  Slavnostní odpoledne moderoval Jan Zilvar za hudebního doprovodu zpěváka a kytaristy Miroslava Baldrycha. UOd řečníckého pultíku řádům požehnal  kněz Jiří Laňka

 

Hana Maturová  

 

Paní Maturová po revoluci v roce 1991 spoluzakládala speciální školu Svítání pro handicapované děti s kombinovaným postižením. O 12 let později spoluzakládá ve Vysokém Mýtě chráněné dílny a stacionář Berenika. Toto sociální centrum bylo zřízené pro děti, jenž ukončily školní docházku ve zmíněné speciální škole Svítaní, jako následnou péči pro mentálně postižené děti. Paní Maturová už více jak 10 let pracuje ve správní radě soukromého dětského domova Markéta v Radhošti. Její zaměření je na výchovné poradenství dětí svěřených do ústavní péče. V letních měsících je organizátorkou rekreačních pobytů lidí pobývajících v ústavech pro mentálně postižené a umožňuje jim prožít dovolenou mimo zdi ústavu. Paní Maturová je rovněž zapojena do projektu celostátní potravinové sbírky, kde pomáhá získávat a následně distribuovat potraviny potřebným občanům. V rámci svého bydliště se zapojuje do pomoci nejenom rodin s dětmi žijících na úrovni životního minima, ale i starých, či různě handicapovaných lidí.

 

Olga Pištejová

Olga Pištejová se celý pracovní život od povolání praktické sestřičky po ředitelku hospice věnovala nemocným lidem. Možná právě toto povolání v ní zažehlo myšlenku smysluplně zlepšit podmínky a prostředí těm nemocným lidem, kterým již nezbývá mnoho dní života. Myšlenka poskytování paliativní hospicové péče v kamenném zařízení v ní zrála možná 15 let. Aktivně vyhledávala veškeré dostupné poznatky o této péči, kontaktovala se s odborníky, kteří se této myšlence v republice také věnovali, prosazovala postavení hospice na krajské úrovni. Osobně je členkou několika organizací tematicky spjatých s péčí o nemocné. To, že se nakonec její myšlenka zhmotnila v plně funkční hospic v Nejdku, je splněním jejího velkého snu. Vzalo jí to mnoho sil a úsilí, ale jak sama říká, stálo to za to. Je to žena, která nikdy neodmítne podat komukoli pomocnou ruku a poskytnout účinnou radu.

 

Alena Křížová

 

Obětovala Deštnému v Orlických Horách své soukromí i profesi. Od roku 2007 je starostkou Deštného v Orlických horách. Je to období, kdy tato obec zaznamenala významný rozvoj, proto je paní Křížová úspěšnou, respektovanou a oblíbenou starostkou. Aktivně podporuje veškeré občanské i duchovní aktivity obce, stejně jako zaštituje tradiční akce Deštného jako jsou Svátky skla, Kačenčino loučení s létem a Rozsvěcení vánočního stromku. Dále akce občanského i duchovního rozměru.Aktivně pracuje v Dobrovolném sdružení obcí Orlické hory, Místní akční skupina Pohoda venkova a v dalších subjektech. Zde prosazuje lepší podmínky pro život lidem v obci, které se upsala na celý život.

 

Pavla Andrejkivová

Paní Pavla stojí u zrodu Agentury LADARA. Tato agentura poskytuje pečovatelskou službu a osobní asistenci nejen ve městě Karlovy Vary, ale rozšířila se do blízkého okolí Paní Pavla  opravdu celý život pracuje na rozvoji sociálních a zdravotních služeb pro znevýhodněné či nevyléčitelně nemocné spoluobčany, šíří kolem sebe lásku a pozitivní energii, pro každého má slova empatie a porozumění, svou duši rozdává okolí i za cenu odbývání samy sebe. Překážky jsou pro ni výzvou, ve svém věku 73 let, které jí nikdo nehádá, je neskutečně činorodá. I když je doprovázení nevyléčitelně nemocných a umírajících psychicky velmi náročné, paní Pavla Andrejkivová si dokáže udržet veselou mysl a sílu pro další práci. I za to ji náleží Řád EP.

 

doc. MgA Oga Sommerová

Natočila 130 dokumentárních filmů, za něž získala desítky domácích i zahraničních ocenění.  Pro tisíce žen se stala vzorem emancipované ženy. Paní Sommerová se ve svých filmech zabývá sociálními tématy a mezilidskými vztahy, později významnými osobnostmi a fenomény společenského a uměleckého života, feminismem a nedávnou historií naší země. V letech 1991–2002 vyučovala na pražské FAMU, od roku 1994 vedla osm let katedru dokumentární tvorby. V roce 1992 byla předsedkyní Akademického senátu FAMU. V roce 1995, na základě habilitační přednášky Dokumentární film - má láska, byla jmenována docentkou. Od roku 2005 do roku 2009 vyučovala jako mimořádná profesorka na Akademii umění v Bánské Bystrici. Paní Sommerová se angažuje se v občanské společnosti za demokracii, dodržování lidských práv a společnou zodpovědnost za stav přírodního, mravního a kulturního prostředí naší země.

 

RNDr. Mgr. Hana Blochová

Působila nejprve jako kurátorka umění v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou a poté se zaměřila na průzkumy, restaurování a znalectví uměleckých děl a architektury. Předmětem jejího zájmu se stala hlavně malířská výzdoba hradu Karlštejna, kde se jako odborná pracovnice Státních restaurátorských ateliérů Praha zabývala průzkumy středověké malby a znalectví. Díky svému hudebnímu vzdělání působí i jako zpěvačka, hudebnice a umělecká vedoucí souboru středověké hudby Kvinterna, s nímž koncertně vystupuje v ČR i v zahraničí. Paní Doktorka Blochová  je též autorkou uměleckých multimediálních projektů (Mystica 97, Terra Mystica 2000, Kosmické sítě aj.), s vystoupením „Návrat Sofie“ účinkovala v roce 2010 ve Státní opeře v Káhiře v Egyptě. V roce 1992 založila mezinárodní Festival staré hudby v Českém Krumlově, jehož je uměleckou ředitelkou. V roce 2015 otevřela soukromou školu Praktické muzikoterapie v Olomouci a v roce 2017 Karlštejnskou školu svobodných umění na Karlštejně, kde aktivně působí. Paní Blochová je i úspěšnou spisovatelkou – napsala celkem pět knih z dějin výtvarného umění a architektury, duchovních nauk a filosofie.

 

Anna Srbová

Anna Srbová pomáhala řadu let lidem v nouzi, bezdomovcům, narkomanům, matkám s dětmi v těžkých životních situacích, odsouzeným ve vězení, starcům a dlouhodobě nemocným. Za práci v Diecézní charitě Plzeň získala Řád svatého Silvestra. I přes těžkou operaci páteře, která ji odkázala na francouzské hole, se paní Srbová stále  snaží pomáhat lidem, kteří to potřebují. Když už se nemůže aktivně starat o bezdomovce, dělá třeba babičku nejmenším v Domově svaté Zdislavy pro matky s dětmi. K vidění je stále i v klášteře dominikánů na Jiráskově náměstí v Plzni, kde hraje na varhany. Paní Srbovou  nezlomilo ani to, že deset let pomáhala vězenkyni, která ji nakonec okradla. Paní Srbová získala za svou činnost vyznamenání od sv. Otce, ale ve své skromnosti jej nikomu neukazuje. I za to si zaslouží naši velkou úctu, obdiv a řád Elišky Přemyslovny.

 

MgA. Marie Vakrčková

 

Paní Vakrčková se celý život řídí příkladem královny Elišky Přemyslovny, která v roce 1314 prohlásila, že všechny statky špitálu křižovníků s červenou hvězdou, založeného její pratetou (svatou) Anežkou, musí být využity ve prospěch chudých, nemocných a těch, kdo se o ně starají. Paní Vakrčková je ve své životní a modlitební praxi ve výjimečné míře oddána dlouholeté, sebezapomenuté, bezplatné a skryté služebné charitativní činnosti v péči o osoby, které zůstávají mimo obzor zájmu a pomoci veřejně deklarovaných institucí, jak církevních tak státních. K osobám, které jsou příjemci jejích služeb, náleží kupříkladu cizinci, kteří se ocitli ve znevýhodněné pozici tzv. Gastarbeiterů a kteří pocházejí zejména z oblasti křesťanského Východu. Za tuto činnost a celou řadu dalších náleží paní Marii Vakrčkové Řád královny Elišky Přemyslovny.

 

Zuzana Zezulková

.

Není členkou žádné církve, přesto věří na "něco mezi nebem a zemí" a na pomoc andělů. Obvazy, pro postižené leprosárií, plete již tři roky a celkem jich odevzdala skoro již úctyhodných 300 kusů195 ks (do roku 2018), za letošek je to již 93 ks). Paní I přestože žije sama, přispívá paní Zezulková pravidelně na charitu, třeba do denního Stacionáře sv. Františka v Rychnově nad Kněžnou a do dalších zařízení. Paní Zezulková  ráda čte, chodí ráda na rozhledny, zámky, hrady a turistiku vůbec. Sama přiznává, že její drogou je káva a čokoláda.

 

 

Bc. Dagmar Žitníková

Paní Žitníková do prvního zaměstnání nastoupila ve Fakultní nemocnici v Olomouci na centrální operační sály a jednotku intenzivní péče. V rámci profesní praxe pracovala v domově důchodců a v ústavu pro mentálně postižené děti. Řadu let působila jako všeobecná zdravotní sestra.  V roce 2002 byla zvolena do výkonné rady Odborových Svazů. V roce 2010 byla zvolena dokonce do funkce předsedkyně, přičemž tento již dvakrát obhájila. Paní Žitníková v současnosti vytrvale upozorňuje na zhoršující se situaci ve zdravotnictví a pere se za práva pracovníků ve zdravotnictví a za spravedlivou úhradovou vyhlášku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Přála si sloužit Bohu, musela se ale obětovat své zemi a českému lidu

SPONZOŘI